Nepočítačová hra pro středně velkou skupinu hráčů, pokud možno s Vypravěčem (menší skupiny mohou hrát i bez Vypravěče, případně bude Vypravěčem jeden z hráčů). Hru inspiroval film Věc, kdy skupina vědců na severním pólu, tedy totálně odříznutá od civilizace, objeví neznámou a dost agresivní formu života (zvolit lze ale libovolné téma virů, mimozemské radiace, cokoli). Věc infikuje svou oběť dotykem a tím z ní udělá další Věc. Věc se šíří řetězovou reakcí od svého nejčersvějšího hostitele a snaží se proměnit všechny výzkumné pracovníky na stanici. Ti se musí bránit tím, že donutí Věc, aby infikovala jinou Věc - a tím se její šíření zastaví.
Na začátku hry si hráči vylosují papírky, kdy jeden z nich obsahuje znamení, že právě tento hráč je Věc. Vypravěč usadí všechny hráče do kroužku a vyzve je ke spánku. Hráči sklopí hlavu a zavřou oči. Vypravěč vyzve poslední nakaženou Věc, aby se probudila a rozhodla se, na koho chce přenést nákazu. Pokud je vypravěč zároveň hráčem, tak dotyk provede přímo Věc, jinak Vypravěč. Věc usíná. Následně se všichni probudí a Vypravěč oznámí, že mezi hráči je 1+(počet kol) Věcí.
Úkolem nenakažených je identifikovat Věc(i), úkolem Věci je infikovat všechny nenakažené.
Ve hře je de facto jenom jediné pravidlo, které se musí dodržovat a sice, že pokud se Věc dotkne někoho, kdo už je Věc, hra končí a hráči musí prozradit své role.
A to je vlastně všechno! Popis hry je skutečně prostinký a více není pro hraní třeba, užijte si to!
Zobrazují se příspěvky se štítkemstrategie. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemstrategie. Zobrazit všechny příspěvky
pátek 6. ledna 2017
úterý 4. června 2013
#5 Castle Defense vs. Nether Earth
Je mi jasné, že Castle Defenseovek je mraky. Nejen že není možné si všechny zahrát, ale vlastně už to ani není zábava: všechny jsou téměř stejné, liší se jen vzhledem, způsobem vývoje a způsobem, jak nepřátelé procházejí hracím polem (pěšinka vs. volná pláň).
Přesto už pár let sním o Castle Defenseovce, která by využívala nedoceněného a zcela nadčasového principu 8-bitové real-time strategie Nether Earth (na chvilku zapomeneme na to, že Nether Earth vlastně je v podstatě Castle Defenseovka).
Představuji si pláň, v jejímž středu je naše základna. Z ní vypouštíme více nebo méně mocné roboty, poskládané podle poměru cena/výkon jako v Nether Earth. Roboty nikam neumisťujeme (vycházejí z naší základny), jen jim zadáme instrukce a oni si už pak musí poradit sami.
Mezi základními příkazy může být hlídání určité zóny, různé druhy specializovaných útoků, sebevražedný útok, možná i pokládání pastí. Případně i jednoduché "programování" - mám na mysli instrukce jako "když budeš mít zdravíčko menší než 20, běž se hílovat na základnu", apod.
Roboti se nedají ovládat; sami putují po pláni a dělají, co jim bylo z počátku zadáno. Peníze hráč dostane klasicky za každého zničeného nepřítele.
Uznávám, že to je jednoduché a neoriginální, ale přesto bych si to moc chtěl zahrát.
Když už jsme u toho, asi mě nepřestane udivovat, jak málo her využívá složitější umělé inteligence, o jednoduchém vytváření inteligence umělých hrdinů nemluvě. Naposledy jsem se s takovými možnostmi setkal v sympatickém konceptu hry Gratuitous Space Battles z r. 2009, ale podobných her je spíše jako šafránu (tímto bych chtěl vzdát hold krásným projektům jako Pragmatica, Light-Bot nebo BugBrain).
Přesto už pár let sním o Castle Defenseovce, která by využívala nedoceněného a zcela nadčasového principu 8-bitové real-time strategie Nether Earth (na chvilku zapomeneme na to, že Nether Earth vlastně je v podstatě Castle Defenseovka).
Představuji si pláň, v jejímž středu je naše základna. Z ní vypouštíme více nebo méně mocné roboty, poskládané podle poměru cena/výkon jako v Nether Earth. Roboty nikam neumisťujeme (vycházejí z naší základny), jen jim zadáme instrukce a oni si už pak musí poradit sami.
Mezi základními příkazy může být hlídání určité zóny, různé druhy specializovaných útoků, sebevražedný útok, možná i pokládání pastí. Případně i jednoduché "programování" - mám na mysli instrukce jako "když budeš mít zdravíčko menší než 20, běž se hílovat na základnu", apod.
Roboti se nedají ovládat; sami putují po pláni a dělají, co jim bylo z počátku zadáno. Peníze hráč dostane klasicky za každého zničeného nepřítele.
Uznávám, že to je jednoduché a neoriginální, ale přesto bych si to moc chtěl zahrát.
Když už jsme u toho, asi mě nepřestane udivovat, jak málo her využívá složitější umělé inteligence, o jednoduchém vytváření inteligence umělých hrdinů nemluvě. Naposledy jsem se s takovými možnostmi setkal v sympatickém konceptu hry Gratuitous Space Battles z r. 2009, ale podobných her je spíše jako šafránu (tímto bych chtěl vzdát hold krásným projektům jako Pragmatica, Light-Bot nebo BugBrain).
#4 policajt budoucnosti
Na skvělé adventuře Lure of the Temptress z roku 1992 se mi líbila jedna zásadní věc. Vesnice, v níž se náš charakter pohyboval, žila vlastním, přesně daným životem. Květinářka v noci spala, přes den šla do práce, apod. Stejně tak to dělali i ostatní občané.
Určitě by bylo možné najít spoustu dalších her, kde postavy žijí dle předvolených schémat (ať už Sims nebo Settlers), ale ještě jsem nezažil hru, kde by na sledování takových schémat byl založen celý princip hry.
Představte si policii budoucnosti. Policista sedí u monitoru a pozoruje město. Nemusí se jednat o zónu příliš velkou, důležité je, že může ve městě pomocí satelitu sledovat všechno a všechny. Tedy může podobně jako na Google maps zoomovat mezi ulicemi, ale mezi domy vidí také tečky, představující jednotlivé lidi. Na kohokoliv se může zaměřit a pozorovat, jak jde do práce, v kolik hodin chodívá na kulečník a jak často se stýká na odpočívadle za městem s milenkou. Může si také zobrazit občanův občanský průkaz a trestní rejstřík. Zkrátka budoucnost, jak má být. Každá z teček/postav má svůj vlastní předskriptovaný život, a to nejen v rámci minut a hodin, ale i v rámci dní, měsíců a let. Má svůj předem určený životopis, partnerku, povolání a slabá místa, ví se kdy se narodil a kolik má dětí. A jednou může takovou tečku někdo zavraždit. Hráč se v naší hře ocitá v roli policajta. Může si přetáčet situaci města libovolně do minulosti, sledovat, kdo kde byl (ovšem nevidí dovnitř budov, pokud se nejedná o veřejné budovy) a může oslovit, prohledat a vyslýchat jakéhokoliv občana pouhým kliknutím, ale pouze v přítomnosti (tedy ne při pohledu do minulosti). Může si také v minulosti označit jednu nebo více osob jako podezřelou a sledovat, kdy šla a kam.
V sérii odstupňovaných levelů policista nejprve řeší jednoduché případy, jako je např. posprejování starostovy sochy, drobná krádež psa nebo dítěte. Postupně se však dostává ke složitějším případům, řeší případy vraždy otrávením, řádění satanistického kultu a rozsáhlá spiknutí narkomafie. V jednom ze závěrečných levelů, kdy začnou občané postupně umírat na neznámou nemoc, musí policista vyřešit složitou příčinu (ne nepodobnou biologickému útoku z filmu 12 opic), kdy mrtví mu už nic neřeknou. Dialogy probíhají jednoduchým standardizovaným způsobem - byl jste touto dobou na onom místě, znáte se s osobou A.B., co víte o události X, apod., přičemž při podrobném přehrávání do minulosti lze některou z postav usvědčit ze lži a tím ji např. přinutit, aby promluvila, nebo prohledat paní s kokainem v kapsách a nechat ji bestrestně odejít výměnou za cenné informace. Je samozřejmě nemožné a nepraktické oklikat všechny postavy (1000-5000?) - je nutné pídit se po tajných setkáních, podezřelém chování a hlavně je nutné jednat rychle. Samotná hra by nemusela být graficky příliš náročná - pohodlně by stačil vzhled Google earth s lidskými tečkami, případně přívětivější vzhled jako v GTA Chinatown Wars.
Z širšího pohledu bych měl ale největší radost, kdyby existoval univerzální engine - takové samostatně živoucí město s generovanými občany, které by se dalo využívat po menších úpravách k hrám od zombie apokalypsy přes obdobu Pandemic 2 až k upírské adventuře.
Update (22.9.2013):
přikládám náhodou nalezené staré poznámky k této hře z léta 2009:
1) Hra se odehrává v blízké budoucnosti, kdy každý občan má čip (čipová totalita hehe) a je přesně možné zjistit kde se nachází.
2) Práce policie budoucnosti spočívá ve sledování satelitní mapy (např. Prahy), zoomovatelné stejně jako třeba na google maps, na níž se hemží postavy. Musí jich být tolik, aby se zaživa nedali oklikat všichni, tj. aby hráč musel uvažovat, a ne jen zkoušet všechny možnosti. Klidně 10 000 postav.
3) Každá postava je symbolizovaná jednoduchým znakem. Policie (hraješ za policajta pochopitelně) má k dispozici nástroje k odfiltrování zobrazení osob (např. všechny ženy označ červeně, zobraz jenom důchodce, ukaž jen zaměstnance továrny Tyrell, apod.)
4) Každá postava má předskriptovaný týdenní cyklus, tj. 8-16 práce, 16-20 doma, 20-23 hospoda u Klokana, apod. Tak to mají aspoň noname charaktery. (druhá možnost, poněkud složitější, by spočívala v tom, že každá postava pružně reaguje na situace- např. továrna vyhořela, tak asi půjdu na pivo)
5) Tato platforma umožňuje realizaci spousty vyšetřovacích her- levelů, nebo jednotlivých dílů hry. Jako polda vyšetřuješ např. nejdřív jednoduchý věci, jako třeba vykradený obchod, pak už vážnější zločiny, vraždu, atd. Ve finále třeba rozsáhlý undergroundový spiknutí.
6) vyšetřování probíhá tak, že po zakliknutí osoby se ti zobrazí její data a jako policajt jí můžeš i zavolat na mobil, ona s tebou musí povinně mluvit. Musíš ale mít jasný důvod proč je postava vyšetřovaná, oslovená. Dialogy probíhají klasicky výběrem z možností dialogu jako v adventurách.
7) Postupně se dozvídáš o různých lidech, postavy který sleduješ můžeš zakliknout a pozorovat kam chodí a co dělají. Můžeš je přistihnout při činu, zakliknout při zločinu (tj. značka nějaké osoby přišla k baráku, o kterém víš že v něm probíhá nekalý obchod s diamanty. Tam jí zaklikneš a přistihneš jak nese kradený diamanty, donutíš aby se přiznala, prozradila kumpány, apod.)
8) Hra umožňuje spoustu variant, i třeba přeskakování mezi městy, lidi co jsou v baráku uvidíš když klikneš na barák.
9) jseš vlastně trochu záporňák- orgán policejního státu, což může umožňovat i urč. nelinearitu, třeba vzepření se svému dozoru, nebo dělání čuňáren pro svoje nadřízené, apod.
10) v jednom z baráku může být i policejní stanice, kde sedíš i TY SÁM, tj. tvoje značka, proto tě může i někdo zabít když si nedáš pozor. Je tu ale určitá komplikace s tvým chozením, jestli můžeš vlastně sledovat mapu když jsi pryč z kanclu, apod. Vidění sebe je teda možná až moc překombinovaný.
11) pohyb na mapě je zaznamenáván, proto můžeš všechno přetáčet dozadu a někoho usvědčit i zpětně podle záznamu. Nemůžeš ale v režimu přetáčení nikoho oslovovat, jen uvidět kdo to je, jeho ID záznamy.
Představte si policii budoucnosti. Policista sedí u monitoru a pozoruje město. Nemusí se jednat o zónu příliš velkou, důležité je, že může ve městě pomocí satelitu sledovat všechno a všechny. Tedy může podobně jako na Google maps zoomovat mezi ulicemi, ale mezi domy vidí také tečky, představující jednotlivé lidi. Na kohokoliv se může zaměřit a pozorovat, jak jde do práce, v kolik hodin chodívá na kulečník a jak často se stýká na odpočívadle za městem s milenkou. Může si také zobrazit občanův občanský průkaz a trestní rejstřík. Zkrátka budoucnost, jak má být. Každá z teček/postav má svůj vlastní předskriptovaný život, a to nejen v rámci minut a hodin, ale i v rámci dní, měsíců a let. Má svůj předem určený životopis, partnerku, povolání a slabá místa, ví se kdy se narodil a kolik má dětí. A jednou může takovou tečku někdo zavraždit. Hráč se v naší hře ocitá v roli policajta. Může si přetáčet situaci města libovolně do minulosti, sledovat, kdo kde byl (ovšem nevidí dovnitř budov, pokud se nejedná o veřejné budovy) a může oslovit, prohledat a vyslýchat jakéhokoliv občana pouhým kliknutím, ale pouze v přítomnosti (tedy ne při pohledu do minulosti). Může si také v minulosti označit jednu nebo více osob jako podezřelou a sledovat, kdy šla a kam.
V sérii odstupňovaných levelů policista nejprve řeší jednoduché případy, jako je např. posprejování starostovy sochy, drobná krádež psa nebo dítěte. Postupně se však dostává ke složitějším případům, řeší případy vraždy otrávením, řádění satanistického kultu a rozsáhlá spiknutí narkomafie. V jednom ze závěrečných levelů, kdy začnou občané postupně umírat na neznámou nemoc, musí policista vyřešit složitou příčinu (ne nepodobnou biologickému útoku z filmu 12 opic), kdy mrtví mu už nic neřeknou. Dialogy probíhají jednoduchým standardizovaným způsobem - byl jste touto dobou na onom místě, znáte se s osobou A.B., co víte o události X, apod., přičemž při podrobném přehrávání do minulosti lze některou z postav usvědčit ze lži a tím ji např. přinutit, aby promluvila, nebo prohledat paní s kokainem v kapsách a nechat ji bestrestně odejít výměnou za cenné informace. Je samozřejmě nemožné a nepraktické oklikat všechny postavy (1000-5000?) - je nutné pídit se po tajných setkáních, podezřelém chování a hlavně je nutné jednat rychle. Samotná hra by nemusela být graficky příliš náročná - pohodlně by stačil vzhled Google earth s lidskými tečkami, případně přívětivější vzhled jako v GTA Chinatown Wars.
Z širšího pohledu bych měl ale největší radost, kdyby existoval univerzální engine - takové samostatně živoucí město s generovanými občany, které by se dalo využívat po menších úpravách k hrám od zombie apokalypsy přes obdobu Pandemic 2 až k upírské adventuře.
Update (22.9.2013):
přikládám náhodou nalezené staré poznámky k této hře z léta 2009:
1) Hra se odehrává v blízké budoucnosti, kdy každý občan má čip (čipová totalita hehe) a je přesně možné zjistit kde se nachází.
2) Práce policie budoucnosti spočívá ve sledování satelitní mapy (např. Prahy), zoomovatelné stejně jako třeba na google maps, na níž se hemží postavy. Musí jich být tolik, aby se zaživa nedali oklikat všichni, tj. aby hráč musel uvažovat, a ne jen zkoušet všechny možnosti. Klidně 10 000 postav.
3) Každá postava je symbolizovaná jednoduchým znakem. Policie (hraješ za policajta pochopitelně) má k dispozici nástroje k odfiltrování zobrazení osob (např. všechny ženy označ červeně, zobraz jenom důchodce, ukaž jen zaměstnance továrny Tyrell, apod.)
4) Každá postava má předskriptovaný týdenní cyklus, tj. 8-16 práce, 16-20 doma, 20-23 hospoda u Klokana, apod. Tak to mají aspoň noname charaktery. (druhá možnost, poněkud složitější, by spočívala v tom, že každá postava pružně reaguje na situace- např. továrna vyhořela, tak asi půjdu na pivo)
5) Tato platforma umožňuje realizaci spousty vyšetřovacích her- levelů, nebo jednotlivých dílů hry. Jako polda vyšetřuješ např. nejdřív jednoduchý věci, jako třeba vykradený obchod, pak už vážnější zločiny, vraždu, atd. Ve finále třeba rozsáhlý undergroundový spiknutí.
6) vyšetřování probíhá tak, že po zakliknutí osoby se ti zobrazí její data a jako policajt jí můžeš i zavolat na mobil, ona s tebou musí povinně mluvit. Musíš ale mít jasný důvod proč je postava vyšetřovaná, oslovená. Dialogy probíhají klasicky výběrem z možností dialogu jako v adventurách.
7) Postupně se dozvídáš o různých lidech, postavy který sleduješ můžeš zakliknout a pozorovat kam chodí a co dělají. Můžeš je přistihnout při činu, zakliknout při zločinu (tj. značka nějaké osoby přišla k baráku, o kterém víš že v něm probíhá nekalý obchod s diamanty. Tam jí zaklikneš a přistihneš jak nese kradený diamanty, donutíš aby se přiznala, prozradila kumpány, apod.)
8) Hra umožňuje spoustu variant, i třeba přeskakování mezi městy, lidi co jsou v baráku uvidíš když klikneš na barák.
9) jseš vlastně trochu záporňák- orgán policejního státu, což může umožňovat i urč. nelinearitu, třeba vzepření se svému dozoru, nebo dělání čuňáren pro svoje nadřízené, apod.
10) v jednom z baráku může být i policejní stanice, kde sedíš i TY SÁM, tj. tvoje značka, proto tě může i někdo zabít když si nedáš pozor. Je tu ale určitá komplikace s tvým chozením, jestli můžeš vlastně sledovat mapu když jsi pryč z kanclu, apod. Vidění sebe je teda možná až moc překombinovaný.
11) pohyb na mapě je zaznamenáván, proto můžeš všechno přetáčet dozadu a někoho usvědčit i zpětně podle záznamu. Nemůžeš ale v režimu přetáčení nikoho oslovovat, jen uvidět kdo to je, jeho ID záznamy.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)